Co je tokenomika a proč rozhoduje o úspěchu kryptoměn

Tokenomika je soubor klíčových dat a pravidel, která popisují, jak funguje ekonomická struktura kryptoměn. Jde hlavně o parametry jako je nabídka tokenů, inflace, distribuce a užitečnost, tedy faktory, které přímo ovlivňují hodnotu daného coinu.

Tyto údaje jsou natolik zásadní, že se pro ně v kryptosvětě vžil vlastní pojem. Svým způsobem jde o obdobu fundamentální analýzy akcií v tradičních financích. Avšak s tím rozdílem, že u kryptoměn se důraz klade mnohem víc na nabídku a poptávku, než na klasické ukazatele typu earnings per share (EPS).

V tomto článku si podrobně vysvětlíme, co je tokenomika a jaké prvky ji tvoří. Zároveň si ukážeme klíčové signály, které mohou naznačovat, že s tokenem či projektem není něco v pořádku a může to do budoucna negativně ovlivnit jeho cenu.

Co je tokenomika?

Co tedy přesně znamená pojem tokenomika a proč by vás měl jako investora zajímat? Tokenomika, složenina slov token a ekonomika, označuje soubor parametrů, které určují a řídí hodnotu konkrétního tokenu. Patří sem mimo jiné:

• Nabídka (supply)
• Uzamčená nabídka (locked supply)
• Distribuce tokenů
• Užitečnost (utility)
• Inflační nebo deflační mechanismy související s nabídkou

Představte si token s nekonečnou nabídkou, například dogecoin (DOGE). U DOGE je sice inflace do jisté míry limitovaná, ale maximální nabídka není omezená. Pokud tedy poptávka po tokenu nebude dlouhodobě růst, jeho hodnota bude mít tendenci postupně klesat.

Podobně fungují i fiat měny. Za dnešní korunu nekoupíte stejné množství zboží a služeb jako korunu před dvaceti lety. Nabídka peněz roste, kupní síla klesá.

Na druhou stranu je ale u tokenomiky stejně důležitý aspekt užitečnosti daného coinu. DOGE se používá k placení transakčních poplatků v síti Dogecoin, což vytváří určitou přirozenou poptávku. Zároveň jde o meme coin, což do hry přidává výraznou volatilitu a spekulativní chování trhu.

Tokenomika proto zkoumá všechny klíčové aspekty, které ovlivňují vztah mezi nabídkou a poptávkou. Díky tomu mohou investoři lépe vyhodnotit, co může v čase způsobit růst nebo naopak pokles hodnoty kryptoměny.

Klíčové prvky tokenomiky

Tokenomika každého projektu je definována několika zásadními prvky. Mezi ty nejdůležitější patří:

• Data o nabídce tokenů (maximální, celková, cirkulující nabídka)
• Distribuce tokenů (kdo a kolik drží),
• Pobídky a incentivy, které mohou vytvářet poptávku,
• Užitečnost tokenu, která poptávku dlouhodobě podporuje.

V širším pohledu tokenomika řeší otázky:

• Kolik tokenů existuje a kolik jich může vzniknout?
• Bude se cirkulující nabídka v čase zvyšovat, nebo naopak klesat?
• Jaké faktory mohou ovlivňovat poptávku – a tedy i cenu?

V následujících částech se podíváme na jednotlivé složky tokenomiky detailněji.

Token Supply: Nabídka tokenu

Nabídku tokenu si můžete představit podobně jako počet akcií společnosti. Každý token je určitým podílem na celkové hodnotě protokolu nebo projektu.

Pokud vlastníte například 100 tokenů, tato informace sama o sobě nedává smysl, pokud nevíte jaká je celková nabídka, kolik jich je v oběhu a jaká je tržní kapitalizace. Market cap je přirozeně ovlivněn jak poptávkou, tak inflací či deflací daného tokenu.

• 100 BTC z vás udělá velmi bohatého člověka.
• 100 DOGE je naopak v době psaní textu jen zhruba 15 USD.

Jinými slovy, počet držených tokenů musí být vždy zasazen do kontextu tokenomiky.

Token Supply: Základní definice

Abychom mohli tokenomiku správně pochopit, je potřeba rozlišovat několik typů nabídky tokenu:

Je důležité mít na paměti, že některé projekty a protokoly umožňují budoucí změny nabídky. Například, pokud se tým nebo DAO (decentralizovaná autonomní organizace) rozhodne emitovat další tokeny (a smart kontrakt to umožňuje), může se nabídka rychle zvýšit. Pokud s tím ale nejde ruku v ruce růst poptávky, cena tokenu bude mít tendenci klesat.

Jako příklad můžeme uvést Radiant Capital. V dubnu hlasovala Radiant Capital DAO o možnosti zvýšit maximální nabídku tokenů o 50 %, což vedlo ke krátkodobému propadu ceny tokenu.

Token Distribution: Distribuce tokenů

Stejně důležitá jako samotná nabídka je i distribuce tokenů. Tokenomika se proto ptá kolik tokenů má tým? Kolik jich drží privátní investoři a kdy mohou tito hráči začít své tokeny prodávat? Velké množství tokenů čekajících na odemčení totiž často funguje jako brzda růstu a může cenu snadno stáhnout dolů.

• Initial Distribution (počáteční distribuce): Počáteční distribuce popisuje, jak byla rozdělena nabídka tokenů na začátku projektu. To znamená, jak velký podíl připadl týmu, kolik získali early investoři, jaká část šla do ekosystémových fondů a co bylo přiděleno do treasury pro budoucí rozvoj. Často platí, že early investoři nakupují pod tržní cenou, protože do projektu přicházejí v rané fázi a nesou vyšší riziko.
• Vesting: Mnoho kryptoměnových projektů využívá vesting, tedy časové uvolňování tokenů. Tým a early investoř dostávají tokeny, které se uvolňují postupně, aby se zabránilo okamžitému masivnímu výprodeji. Zároveň však toto pozvolné odemykání může vytvářet prodejní tlak, pokud nejsou motivace a podmínky nastavené chytře.

Pobídky a odměny

Pobídky jsou v rámci tokenomiky extrémně důležité. Možnost získat pasivní příjem často významně zvyšuje poptávku po daném tokenu.

Příklad: Ethereum a staking

Na síti Ethereum funguje token ETH jako palivo síť. Platí se jím transakce, otevírá dveře k používání decentralizovaných aplikací (dApps) a slouží jako základní jednotka ekosystému.

Ethereum v roce 2022 přešlo na proof-of-stake (PoS), což znamená, že validátoři a stakeři mohou uzamknout své ETH a získávat výnos. Tento výnos se běžně pohybuje okolo 5 % ročně (podle trhu a podmínek). Vzniká tak silná pobídka pro držení ETH. Výsledkem jsou dva efekty:

1. Zvýšená poptávka po stakingu ETH: Podle dat z Dune je zhruba 28 % celkové nabídky ETH uzamčeno ve stakingu. A poptávku dále zvyšují liquid staking protokoly typu Lido a také restaking řešení jako EigenLayer.
2. Klesá nabídka ETH v oběhu: Protože velká část ETH je uložena ve stakingových smart kontraktech, zůstává jich méně volně dostupných na trhu. Kombinace vyšší poptávky a nižší nabídky tak vytváří tlak na růst ceny.

Formy pobídek: Staking a mining

Pobídky v kryptoměnových projektech mohou mít různé podoby. Patří mezi ně stakingové odměny, tedy výnos za držení a uzamčení tokenů, odměny za těžbu v PoW sítích a také různé bonusy v rámci DeFi. Do poslední kategorie patří například výnosy z yield farmingu či likviditních poolů.

Stakingové odměny

Kromě základních PoS protokolů existují i projekty, které umožňují staking pro specifické účely. Příkladem je Aave. Uživatelé mohou stakovat token AAVE do tzv. safety module, který funguje jako pojistný fond pro celou půjčovací platformu. Uživatelé získávají pravidelný výnos jako odměnu za snižování systémového rizika.

Odměny za těžbu

Proof-of-work blockchainy, jako je Bitcoin nebo Dogecoin, naopak odměňují těžaře kombinací dvou složek: nově vytvořenými mincemi v rámci blokové odměny a transakčními poplatky zahrnutými v bloku.

Tyto odměny jsou však dvousečné – těžaři často musí část nebo všechny vytěžené mince prodat, aby pokryli náklady na elektřinu a hardware, což vytváří určité množství prodejního tlaku. Na druhou stranu silná a aktivní těžařská síť zvyšuje bezpečnost blockchainu, čímž posiluje důvěru investorů i dlouhodobou poptávku po dané kryptoměně.

Obecně platí, že s klesající emisí nových BTC a stabilní či rostoucí poptávkou má jejich tržní hodnota tendenci dlouhodobě růst.

Systémy správy a řízení projektu

Způsob, jakým každý protokol řídí svou nabídku, je dalším klíčovým prvkem tokenomiky. V předchozích částech jsme narazili na několik scénářů – mintování nových tokenů, těžbu či spalovací mechanismy. Podívejme se na pár konkrétních příkladů:

• Ethereum: Ethereum přináší nové ETH prostřednictvím stakingových odměn. Zároveň však spaluje část ETH použitých na základní transakční poplatky (EIP-1559), čímž vytváří protiinflační efekt. Výsledkem je, že celková nabídka ETH je dlouhodobě spíše stabilní. V určitých obdobích byla dokonce deflační, kdy více ETH bylo spáleno, než vzniklo.

• Bitcoin: Bitcoin vytváří nové mince prostřednictvím těžby, kdy těžaři získávají blokovou odměnu. Přibližně každých 210 000 bloků navíc probíhá halving bitcoinu, při kterém se množství nově emitovaných bitcoinů automaticky sníží na polovinu. I když cirkulující nabídka stále roste, tempo růstu se zpomaluje a celková nabídka je pevně daná: 21 milionů BTC.
• Aave: U Aave funguje řízení nabídky jinak. Tokeny AAVE se mintují jako odměna pro ty, kteří stakují AAVE v safety module. Tento mechanismus odměňuje uživatele, kteří poskytují „pojistnou“ likviditu. Maximální nabídka AAVE činí 16 milionů tokenů, z nichž přibližně 15 milionů je v oběhu.
• Dogecoin: Dogecoin připomíná Bitcoin v tom, že používá těžbu k tvorbě nových mincí. Na rozdíl od bitcoinu ale nemá žádnou maximální nabídku. Nové DOGE budou vznikat navždy, inflace je ovšem zastropována fixním ročním přírůstkem 5 miliard coinů. I když je dogecoin inflační, relativní míra inflace se v čase snižuje, protože celková nabídka roste, zatímco roční přírůstek zůstává konstantní.

Utility: Proč na užitečnosti záleží

Užitečnost (utilita) je v tokenomice zásadní. Token, který nic neumí a k ničemu se nepoužívá, je většinou čistě spekulativní nástroj.

Tokeny s malou nebo nulovou užitečností mívají problém si udržet dlouhodobý zájem investorů. Jak nadšení opadne, často spadne i cena.

Proč je tokenomika důležitá?

Tokenomika vyhodnocuje nabídku tokenů v kontextu poptávky a faktorů, které tuto poptávku ovlivňují. Samotná cena tokenu bez těchto informací říká jen velmi málo.

Díky tokenomice můžete pochopit kolik tokenů je nyní v oběhu, kolik jich ještě může vzniknout a zda hrozí další ředění nabídky. Zároveň vám pomůže pochopit, jaké pobídky mohou poptávku posilovat a jaká bude budoucí tržní kapitalizace projektu ve chvíli, kdy se uvolní všechny tokeny (tzv. fully diluted market cap).

Investoři tak musí vždy posoudit všechny proměnné a také to, jak dlouho chce token držet. Je rovněž důležité sledovat tzv. unlocking schedules, tedy kdy se uvolňují tokeny týmům a investorům. Nákup těsně před velkým odemykáním může být katastrofální, pokud na druhé straně neexistuje silný katalyzátor, který by absorboval prodejní tlak.

Varovné signály v tokenomice: Na co si dát pozor

Tokenomika stojí na vztahu nabídky a poptávky a tom, jak tyto faktory tlačí na cenu tokenu. Při analýze projektu se vyplatí sledovat několik typických varovných signálů.

Inflace nebo neomezená nabídka

Inflace představuje riziko hned ve dvou podobách — buď je příliš vysoká, nebo není nijak omezená. U tokenů, které jsou teprve na začátku své distribuce, navíc může nabídka v následujících letech výrazně narůst, i když má projekt stanovený maximální limit.

Například chainlink (LINK) má maximální nabídku 1 miliardu tokenů, cirkulující nabídka je však jen 608 milionů. To znamená, že téměř 400 milionů nových tokenů může v příštích letech přijít na trh.

Další příklad je dogecoin. Jak jsme zmínili výše, má neomezenou nabídku, nové tokeny se budou těžit navždy, ale roční přírůstek je limitován fixním počtem. Před přechodem na proof-of-stake fungoval podobně ethereum – roční emisní limit 18 milionů ETH.

Neomezená nebo vysoká inflace sama o sobě není nutně problém. Pokud však poptávka neroste minimálně stejným tempem, nebo ještě rychleji, vytváří to riziko pro cenu tokenu.

Nespravedlivá nebo extrémně koncentrovaná distribuce

Většina kryptoměn se prezentuje jako decentralizované projekty. Realita v oblasti distribuce tokenů ale může být jiná. Například:

• Whale adresy ovládají významnou část tokenů
• Velké procento nabídky drží tým nebo early investoři

Pokud je vlastnictví tokenu koncentrované v několika peněženkách, představuje to obrovské riziko. Stačí, aby velryby začaly ve větším vybírat zisky, a trh může zažít prudký výprodej.

Chybějící bezpečnostní audit

Tokenomika není jen o číslech, ale i o bezpečnosti kódu. Token i celý protokol by měly projít nezávislým auditem, který odhalí možnost exploitů či chyby v logice mintování a spalování. Zároveň může odkrýt i slabiny, které by umožnily obejít maximální zásobu nebo jiné důležité tokenomické parametry.

Například v roce 2018 byla v kódu Bitcoinu objevena chyba, která by teoreticky umožnila překročení 21milionového limitu. Naštěstí nebyla zneužita a byla opravena.

V případě populárního meme coinu Normie na síti Base došlo k exploitu mintovací funkce, který umožnil emitovat další tokeny. Výsledek byl devastující: token spadl z valuace 42 milionů USD na cca 200 000 USD – prakticky 99% propad hodnoty.

Závěr je jasný: Před investicí dobré hledat audity od renomovaných bezpečnostních firem.

Závěr: Tokenomika vytváří ekosystém každého kryptoměnového projektu

Tokenomika se dívá na širokou škálu ukazatelů – od aktuální oběžné nabídky až po maximální možný počet tokenů. Zároveň sleduje faktory, které mohou ovlivnit poptávku nebo změnit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou.

Před investicí je proto důležité projekt pečlivě prostudovat a porovnat jeho potenciál s tím, kolik tokenů ještě zbývá vydat, kolik je uzamčeno a jak je rozdělená současná nabídka.

I silně rostoucí graf se může rychle otočit směrem dolů, pokud se tyto parametry začnou vyvíjet nepříznivě. Naopak, dobře nastavená tokenomika může být pro investora významnou výhodou.

FAQ