Co je inflace a jak se před ní chránit

Každý ji pociťuje, ale málokdo jí opravdu rozumí. Inflace, ten neviditelný zloděj, který každý den ukrajuje z hodnoty našich úspor, ať už máme peníze v bance, pod matrací nebo investované. Mnoho lidí se ptá: co je inflace, co to vlastně znamená, jak vzniká inflace a dá se před ní vůbec bránit?

V roce 2025 se inflace opět vrací do hry – ne jako hrozba z učebnic, ale jako reálný problém, který rozhoduje o tom, kolik si toho můžeme dovolit. V tomto článku si vysvětlíme, co je to inflace jednoduše, jak funguje, jak se počítá inflace a proč vůbec vzniká. Zároveň se podíváme na to, proč mohou kryptoměny jako bitcoin sloužit jako ochrana proti jejím dopadům.

Co je inflace

Inflace se dá popsat jako zvyšování cenové hladiny zboží a služeb v průběhu času. Prakticky to znamená, že kupní síla peněz klesá – tedy za stejné množství peněz si můžeme pořídit méně věcí než dříve.

Obvykle se vyjadřuje jako roční procentuální nárůst, ale může být sledována i v kratších intervalech (měsíčně nebo čtvrtletně).

Tento růst cen se odhaduje pomocí tzv. spotřebního koše, což je modelový seznam položek, které typická domácnost pravidelně nakupuje (potraviny, bydlení, energie, doprava, zdravotní péče atd.).

• Inflace znamená, že ceny rostou a peníze ztrácí kupní sílu – za stejnou částku si koupíte méně než dříve. Příklad: V roce 2020 stálo máslo 40 Kč, dnes stojí 50 Kč – to je inflace.
• Deflace je pravý opak – ceny klesají a peníze získávají na hodnotě. Zní to jako dobrá zpráva, ale dlouhodobá deflace může být nebezpečná: lidé odkládají nákupy, firmy omezují výrobu a ekonomika se může dostat do recese. Příklad: Auto, které loni stálo 500 000 Kč, letos stojí 450 000 Kč – to je deflace.

Mírná inflace (kolem 2 %) je považována za žádoucí stav, který pomáhá udržovat ekonomiku v chodu. Pokud se ale míra inflace vymkne kontrole, přestává být prospěšná a stává se vážným ekonomickým problémem.

Jak inflace vzniká

Zjednodušeně řečeno, inflace vzniká tehdy, když peněz v ekonomice přibývá rychleji než zboží a služeb.

To se může stát několika způsoby:

• tištěním nových peněz,
• masivními státními výdaji,
• nákupy vládních dluhopisů centrální bankou,
• nebo umělým oslabením měny (devalvací).
  

Nadbytek peněz v oběhu vede k poklesu jejich kupní síly. To znamená, že lidé musí za stejné položky vynaložit větší sumu.

Kromě ekonomické bilance je inflace silně ovlivněna psychologií a vírou v měnu. Jestliže populace přestane věřit v její trvalou hodnotu, má tendenci se peněz zbavovat a investovat do aktiv, která hodnotu uchovávají. Tento proces pak spirálu inflace ještě roztáčí.

Hlavní typy inflace

Inflace může mít různé příčiny i projevy. Proto se v ekonomii rozlišuje několik hlavních typů inflace, které určují, jak a proč ceny rostou.

1. Nákladová inflace (Cost-Push Inflation)

Tento typ inflace vzniká, když se zvednou náklady na výrobu. Například při zdražení ropy, plynu nebo surovin. Firmy si nechají méně zisku? Ne. Prostě zvýší ceny.

Typickým příkladem byla energetická krize po ruské invazi na Ukrajinu, kdy prudce vyskočily ceny pohonných hmot a elektřiny. Výsledek? Dražší výroba, dražší zboží – a vyšší inflace.

2. Poptávková inflace (Demand-Pull Inflation)

Tento stav nastává, když touha lidí utrácet (poptávka) je mnohem vyšší než to, co ekonomika dokáže vyprodukovat (nabídka). Jednoduše řečeno, ekonomika je přehřátá, výroba nestíhá tempo.

Skvělým příkladem je situace po pandemii covidu, kdy se spotřebitelé hromadně vrátili k nakupování a cestování, což vedlo k raketovému zdražení například letenek, ubytování a automobilů.

3. Mzdově-cenová inflace (Built-in Inflation)

Tento jev popisuje setrvačnost, kdy lidé předpokládají, že inflace bude pokračovat ve svém dosavadním trendu. V reakci na to, a v rámci snahy udržet si reálné příjmy, očekávají zvýšení mezd. Růst mzdových nákladů tlačí firmy k zdražování zboží a služeb. Tím se tato očekávání sama naplňují, což vede k další inflaci a vytváří se nekončící cyklus tzv. inflační spirála.

Jak se inflace měří – CPI, PPI a WPI

Inflace se měří pomocí různých cenových indexů, které sledují vývoj cen vybraných druhů zboží a služeb.

CPI (Consumer Price Index)

Index spotřebitelských cen (CPI) patří mezi nejdůležitější ukazatele inflace. Sleduje vážený průměr cen tzv. spotřebního koše, který zahrnuje zboží a služby každodenní potřeby – například potraviny, dopravu, energie nebo zdravotní péči. Každá položka má v koši jinou váhu podle toho, jak velký podíl z celkových výdajů běžného spotřebitele představuje. Získaná data pak odrážejí, jak se mění průměrné životní náklady obyvatel v čase.

Změny v CPI pomáhají určit, zda dochází k růstu cen (inflaci) nebo naopak k poklesu cen (deflaci). Tento index má také zásadní vliv na měnovou politiku – centrální banky podle něj často upravují úrokové sazby, aby udržely stabilitu měny. Vývoj CPI navíc může ovlivnit i kurz domácí měny vůči jiným, protože naznačuje, jak se mění kupní síla obyvatelstva a celková ekonomická rovnováha země.

WPI (Wholesale Price Index)

Měří ceny na velkoobchodní úrovni. Sleduje, jak se mění ceny zboží ještě předtím, než se dostanou na maloobchodní trh, tedy v ranějších fázích výrobního a distribučního procesu.

Položky zahrnuté do WPI se liší podle jednotlivých zemí. Obvykle ale zahrnují produkty na úrovni výrobců nebo velkoobchodu – například cenu surové bavlny, bavlněné příze, polotovarů i hotového oblečení.

I když mnoho zemí používá právě WPI, jiné – včetně České republiky – dávají přednost obdobnému ukazateli PPI (Producer Price Index), který měří změny cen z pohledu výrobců.

PPI (Producer Price Index)

Index cen výrobců (PPI) sleduje, jak se v čase mění průměrné prodejní ceny, které domácí producenti dostávají za své zboží a služby. Na rozdíl od CPI, který měří změny cen z pohledu spotřebitele, se PPI zaměřuje na pohled výrobců – tedy jak se mění jejich náklady a prodejní ceny na trhu.

Tento index může zachytit různé úrovně ekonomiky – od jednotlivých odvětví až po konkrétní komodity. Například růst ceny ropy může být částečně vyvážen poklesem ceny obilí. Celkově tak PPI představuje vážený průměr cenových změn, který ukazuje, jak se vyvíjejí náklady a ziskovost v domácí výrobě.

Statistiky inflace v USA a ČR (2020-2025)

V následujícím přehledu se podíváme, jak se vyvíjela inflace v USA a České republice mezi lety 2020–2025, období poznamenané pandemií, energetickou krizí i přísnější politikou centrálních bank.

USA

Inflace v USA byla před pandemií na stabilní úrovni kolem 2 % ročně. Od roku 2021 však začala prudce růst. Z únorových 1,7 % vystoupala během následujících měsíců až na vrchol okolo 9 % v červnu 2022, což představovalo nejvyšší úroveň za poslední čtyři desetiletí.

Následné zvýšení úrokových sazeb ze strany Fedu pomohlo inflaci postupně zbrzdit a v letech 2023–2024 se dostala zpět pod 4 %. V srpnu 2025 dosahovala celková inflace přibližně 2,9 %, zatímco jádrová inflace (bez započtení cen potravin a energií) se držela kolem 3,1 %.

Celkově lze říci, že americká inflace se po turbulentních letech stabilizuje, i když stále zůstává mírně nad inflačním cílem centrální banky.

Česká republika

Zatímco v roce 2020 byla inflace v ČR relativně stabilní, pohybovala se okolo 3,2 %, pandemická omezení a pokles spotřeby udržovaly cenové tlaky na uzdě. Situace se dramaticky změnila v roce 2021, kdy začalo oživení ekonomiky doprovázené růstem mezd, zvýšenými vládními výdaji a problémy v dodavatelských řetězcích. Inflace tehdy překročila 5 %.

Rok 2022 přinesl doslova inflační explozi. Ceny energií a potravin raketově vzrostly, inflace v Česku tehdy dosáhla rekordních 18 %, nejvíce od počátku 90. let.

Během roku 2023 začala inflace postupně klesat, ale i tak se držela dlouho vysoko — kolem 10 %. Centrální banka (ČNB) tehdy uplatňovala nejpřísnější měnovou politiku v historii samostatné ČR, s úrokovými sazbami přes 7 %, aby zkrotila přehřátý trh.

Od roku 2024 se tempo růstu cen výrazně zpomalilo. Inflace klesla pod 4 %, což signalizovalo návrat k cenové stabilitě a ústup krizových efektů. V červnu 2025 činila meziroční inflace 2,4 %, zatímco v září 2025 se dále snížila na 2,3 %.

Pro srovnání – dlouhodobý průměr inflace v ČR od roku 1993 činí zhruba 4,6 %, takže dnešní úroveň je historicky nízká. Podle ČNB by se inflace měla v příštích měsících držet v pásmu 2,2–2,5 %, podpořena poklesem cen energií a ochlazením spotřebitelské poptávky.

Jak centrální banky bojují s inflací

Centrální banky – jako ČNB, ECB, Fed nebo Bank of England – mají za úkol udržovat inflaci kolem 2 % ročně. Když je vyšší, snaží se ji zkrotit různými nástroji:

• Zvyšují úrokové sazby, aby omezily úvěry a spotřebu.
• Prodávají státní dluhopisy, čímž stahují peníze z oběhu.
• Někdy intervenují na měnovém trhu, aby posílily domácí měnu a zlevnily dovoz.

Tento proces ale není bez rizika. Příliš razantní zpřísnění může přidusit ekonomiku, zvýšit nezaměstnanost a vést až k recesi.

Předpověď inflace v ČR pro rok 2026

• ČNB: Po průměru 2,4 % v roce 2024 čeká centrální banka 2,6 % v roce 2025 a pokles k 2,3 % v roce 2026 (tzn. poblíž cíle 2 %).
• Evropská komise: Projekce 2,2 % v roce 2025 a 2,0 % v roce 2026. Hlavním faktorem růstu cen zůstávají služby tažené růstem mezd, zatímco energie mají na inflaci utlumený, spíše protiinflační vliv. Potraviny pak podle odhadů přispějí jen mírně proinflačně.
• OECD: Inflace v ČR postupně klesá k 2 % a na cíl se vrátí v roce 2026, s riziky ze zahraniční poptávky a geopolitiky. OECD však upozorňuje, že tento scénář závisí na vývoji zahraniční poptávky, cen energií a také na geopolitické stabilitě v Evropě, které mohou inflační trend snadno zvrátit.
• MMF: Mezinárodní měnový fond ve své zářijové zprávě World Economic Outlook 2025 odhaduje, že inflace v České republice zůstane v roce 2025 přibližně 2,5 %. V delším horizontu pak fond očekává, že se inflace stabilizuje poblíž inflačního cíle 2 %, a to nejen v Česku, ale i v širším regionu střední Evropy. Podle MMF by k tomuto vývoji měla přispět ukotvená měnová politika ČNB, odeznívání nabídkových šoků a slábnoucí domácí poptávka.
  

Co z toho plyne pro 2026? Většina finančních institucí se shoduje na tom, že ideálně by se měla inflace pohybovat okolo 2 %. Podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) se očekává nepatrně nižší hodnota, zatímco Česká národní banka (ČNB) předpovídá spotřebitelskou inflaci (CPI) na úrovni zhruba 2,3 %.

Současně dochází ke strukturálnímu posunu ve zdrojích růstu cen: zdražování služeb – primárně kvůli rostoucím mzdám – se stává dominantním faktorem, zatímco zboží ztrácí svůj vliv. Ceny energií mají spíše tlumící (protiinflační) účinek, avšak přetrvávají rizika spojená s nestabilitou cen komodit, vývojem mezd, fluktuací měnových kurzů a geopolitickou situací.

Když se inflace vymkne kontrole: Hyperinflace

Hyperinflace je extrémní forma inflace, kdy ceny rostou o desítky procent měsíčně.
Příklady z historie – Německo 1923, Zimbabwe, Venezuela – ukazují, že nekontrolované tištění peněz může zcela zničit důvěru v měnu.

Když se poptávka vymkne kontrole a zboží je málo, může to také spustit hyperinflaci. Ceny potravin a paliv pak rychle rostou a lidé začnou hromadit zásoby ze strachu z dalšího zdražování.

V takových situacích lidé často přecházejí na jiné měny, zlato nebo kryptoměny, protože domácí měna přestává plnit svou funkci. Bankovky se stávají bezcenným papírem.

Klady a zápory inflace

Inflace není vždy jen zlá – může ekonomiku podpořit, ale také ji rozkolísat. Záleží na jejím tempu, délce trvání i tom, jak se na ni připravíme.

Jak se bránit inflaci

Inflace snižuje kupní sílu peněz a proto se vyplatí hledat aktiva, která dokážou uchovat hodnotu v průběhu času.

1. Bitcoin: Digitální zlato nové generace

A tady přichází revoluce. Bitcoin, kryptoměna s pevně omezenou nabídkou 21 milionů BTC, je navržen tak, aby odolával inflaci. Zatímco centrální banky mohou tisknout peníze podle potřeby, bitcoinů nelze „vytisknout víc“. Jeho vzácnost, transparentnost a nezávislost na státech z něj dělají moderní alternativu k fyzickému zlatu.

Například v zemích jako Argentina nebo Turecko, kde inflace dosahuje stovek procent ročně, se bitcoin stal praktickou ochranou proti znehodnocení měny. Lidé jej používají k ukládání hodnoty i k mezinárodním převodům.

Nutno dodat, není to dokonalé řešení. Bitcoin je volatilní, ale v dlouhodobém horizontu funguje jako deflační aktivum, které nemůže být manipulováno centrální autoritou.

2. Zlato a stříbro: Tradiční ochrana

Po staletí jsou drahé kovy symbolem jistoty. Když sefiat měny znehodnocují a trhy kolísají, zlato i stříbro si obvykle svou hodnotu udrží. Lidé jim důvěřují, protože jsou vzácné, fyzicky existují a nemůže je „vytisknout“ žádná centrální banka.

Na druhou stranu, zlato ani stříbro nejsou výnosová aktiva,, protože nenesou úroky ani dividendy jako jiné investice. Navíc je potřeba je bezpečně uchovávat, což znamená další náklady.

3. Protiinflační dluhopisy

Protiinflační dluhopisy představují bezpečný způsob, jak ochránit úspory před rostoucími cenami. V USA tuto roli plní Treasury Inflation-Protected Securities (TIPS), jejichž hodnota se automaticky upravuje podle inflace.

V České republice v současnosti nejsou dostupné žádné aktivní protiinflační státní dluhopisy pro drobné investory. Ministerstvo financí je nabízelo v letech 2012–2019, tento program však skončil v roce 2022 a vláda zatím neoznámila jeho obnovení.

Naopak v Evropě má tento typ investic dlouhou tradici. Francie vydává OATi a OAT€i, Itálie úspěšně prodává BTP Italia, a Německo nabízí inflation-linked Bunds, jejichž hodnota se odvíjí od indexu HICP.

Tyto nástroje jsou dostupné i českým investorům – například přes ETF, jako je iShares EUR Inflation Linked Govt Bond UCITS ETF.

Závěr: Inflace je tichý zabiják, ale dá se zkrotit

Inflace je neviditelná daň, která oslabuje hodnotu peněz. Je nezbytné jí rozumět – vědět, co je inflace, jak vzniká a jak se měří. Mírná inflace podporuje růst, ale pokud se utrhne z řetězu, dokáže rozvrátit ekonomiky i znehodnotit životní úspory.

Naštěstí existují způsoby, jak se bránit – zlato, TIPS nebo bitcoin. Ať už jste konzervativní investor, nebo fanoušek krypta, klíčem je diverzifikace.

Protože i když inflaci nezastavíme, můžeme se naučit nepřijít kvůli ní o všechno.

FAQ