Co je Proof-of-stake? Kompletní průvodce nejdůležitějším konsensuálním mechanismem dneška

Proof-of-stake (často označovaný jako PoS) je jeden z nejrozšířenějších konsenzuálních mechanismů v blockchainovém světě. Zajišťuje, že transakce jsou ověřovány stakery – uživateli, kteří mají uzamčené tokeny v síti. Tento princip zajišťuje decentralizaci, bezpečnost a správu celého blockchainu – bez potřeby masivních výpočetních jednotek, jaké vyžaduje Proof-of-work.

Všechny transakce se ukládají do bloků a validátoři, kteří se do procesu přihlásí stakingem, pomáhají udržovat integritu sítě. Proof-of-stake vznikl jako efektivnější alternativa k energeticky náročnému mechanismu Proof-of-work (PoW), na kterém stále funguje například Bitcoin.

V tomto článku si vysvětlíme, co je proof-of-stake, jak přesně funguje, jaké má výhody i nevýhody, a podíváme se i na jeho současné využití v praxi.

Jak Proof-of-stake funguje v praxi?

Aby celý proces fungoval, PoS se opírá o tři základní pilíře.

1. Staking kryptoměn

Aby se uživatel stal validátorem, musí do sítě vložit určité množství kryptoměny — tzv. staking.

• Uzamknuté prostředky dokazují jeho závazek k síti.
• Na základě množství stakovaných coinů roste nebo klesá šance, že jej algoritmus vybere pro ověření dalšího bloku.
• Tento princip funguje u všech blockchainů, které využívají PoS, a proto se jim často říká Proof-of-stake coiny.

Po uzamčení kryptoměn je velmi často potřeba počkat — tzv. lock-up period. Ta se u některých sítí pohybuje mezi 1 až 2 lety. Například Ethereum vyžaduje minimálně 32 ETH, pokud chce uživatel provozovat vlastního validátora.

2. Validace bloků

Jakmile máte ve stakingu dost prostředků, stáváte se validátorem. Blockchain pak náhodně vybírá z uzlů ty, kteří ověří nově vytvořený blok. Výběr je náhodný, aby se zajistila decentralizace a minimalizovalo riziko manipulace.

3. Odměny a sankce

Validátoři, kteří blok úspěšně ověří, získávají odměnu v podobě nově vytvořené kryptoměny nebo transakčních poplatků.

Pokud se ale validátor dopustí chyby, nebo se snaží ověřit neplatné transakce, může přijít o část nebo celou stakovanou částku — tomuto procesu se říká slashing. Sankcionováni jsou také node operátoři, kteří jsou během validace offline. Tento princip vytváří silnou ekonomickou motivaci „hrát fair“.

Výhody Proof-of-stake

PoS se v posledních letech stal populárnějším než PoW. Hlavní výhody patří mezi důvody, proč se k němu přechází stále více blockchainů.

Výrazně nižší spotřeba energie

Proof-of-Stake systémy fungují na principu stakingu, takže nepotřebují obrovské haldy výkonných počítačů běžících 24/7. Oproti tomu těžba bitcoinu v roce 2025 stále spotřebovává obrovské množství energie — převážně z fosilních zdrojů.

Podle zprávy OSN z roku 2025 má bitcoinová síť roční uhlíkovou stopu na úrovni České republiky a její spotřeba elektřiny dokonce převyšuje celou energetickou potřebu Pákistánu, kde žije přibližně 230 milionů lidí. To dobře ukazuje, proč je tlak na omezení energeticky náročné těžby stále silnější.

Právě kvůli těmto dopadům Tesla v roce 2021 odmítla přijímat bitcoin jako platidlo, čímž upozornila na problém, který nelze přehlížet. Tento krok zároveň urychlil posun zájmu směrem k Proof-of-stake, který se stal symbolem „zelenějšího“ blockchainu.

Odlišný přístup k zabezpečení sítě

Výzkum amerického National Bureau of Economic Research ukázal, že v u bitcoinu 10 % největších těžařů kontroluje až 90 % celkového výkonu sítě. To znamená výraznou koncentraci moci.

U PoS je situace jiná: bloky neověřují těžaři, ale validátoři, kteří musí uzamknout (stakovat) vlastní kryptoměnu. Pokud validátor schválně potvrdí neplatný blok, riskuje ztrátu vlastního vkladu.

Díky většímu počtu validátorů je navíc mnohem méně pravděpodobné, že by někdo mohl provést 51% útok. Aby někdo provedl takový útok, musel by:

• Vlastnit obrovské množství stakovaných coinů
• Riskovat jejich okamžitou ztrátu při pokusu o útok

Ekonomicky by to nedávalo smysl.

Nevýhody Proof-of-stake

Ačkoli má Proof-of-stake mnoho předností, není dokonalý. Kritici upozorňují na několik problémů.

Riziko centralizace

Blockchain automaticky zvýhodňuje validátory, kteří mají větší množství kryptoměny. Čím více stakujete, tím větší je šance, že budete vybráni.

To může postupně vést k určité formě centralizace, protože větší hráči získávají větší vliv nad tím, jak síť funguje. Teoreticky by se tak mohly objevit problémy s governancí, nebo dokonce tlak na cenzurování transakcí, pokud by se moc příliš koncentrovala.

Na druhou stranu je potřeba dodat, že moderní PoS systémy používají náhodný výběr validátorů, což má právě bránit tomu, aby síť sklouzla k oligopolu.

Nerovnost mezi uživateli

Jak už bylo naznačeno výše, systém přirozeně nahrává těm, kteří mají více stakované kryptoměny. Výsledkem může být postupně se prohlubující majetková nerovnost uvnitř ekosystému — ti, kteří mají hodně, dostávají ještě více, zatímco menší validátoři mají omezenou šanci získat významnější odměny.

Reálné příklady Proof-of-stake blockchainů

Podívejme se na konkrétní blockchainy, které už dnes fungují na systému proof-of-stake, a ukazují, jak se tento model uplatňuje v praxi.

Ethereum

Ethereum přešlo na Proof-of-stake v roce 2022 během tzv. The Merge. Aby se člověk stal validátorem v síti, musí uzamknout 32 ETH – teprve poté může ověřovat bloky a získávat za to odměny v podobě nových ETH. Výnos ze stakingu se běžně pohybuje kolem 3–7 % ročně, podle zvolené platformy.

Přechod na PoS měl zásadní dopad na ekologii. Jak uvádí Yahoo Finance, spotřeba energie Etherea po The Merge klesla z původních 2,44 gigawattů na pouhých 235 kilowattů. Graf od Cambridge Centre for Alternative Finance (CCAF) ukazuje, jak obrovský rozdíl PoS přinesl ve srovnání s bitcoinem nebo se starou PoW verzí Etherea.

Zvýšila se i výkonnost sítě – zatímco původně zvládalo Ethereum 15–20 transakcí za sekundu, nyní je schopné teoreticky zpracovat přes 100 000 TPS. Nejčastěji kritizovaným bodem však zůstává riziko centralizace, protože velké stakingové pooly (například Lido) drží výraznou část stakovaných ETH.

Tezos

Tezos patří mezi průkopníky proof-of-stake. Síť byla spuštěna v roce 2018 a od té doby zpracovala miliony transakcí, a to díky uživatelům, kteří “pečou” (bake) své tokeny XTZ.

Tezos používá model liquid proof-of-stake (LPoS). Funguje podobně jako validátoři na Ethereu, ale se zásadním rozdílem. Není zde žádná doba uzamčení, takže uživatelé mohou své tokeny kdykoliv vybrat či přestat delegovat. Tato flexibilita je jedním z hlavních důvodů, proč si síť udržela stabilní komunitu.

Další výhodou je i to, že “bakeři” mohou sami navrhovat změny protokolu a účastnit se řízení sítě prostřednictvím formálního hlasovacího procesu. Tezos je tak postaven od začátku jako blockchain s důrazem na průběžný vývoj, samosprávu a energetickou úspornost.

Stakingové pooly a decentralizace: Dvojsečná zbraň

Už výše padla zmínka o stakingových poolech, jako je například Lido, ale stojí za to vysvětlit, jak vlastně fungují. Stakingový pool je skupina uživatelů, kteří spojí své prostředky a zapojí se společně do stakingu prostřednictvím jednoho provozovatele. Tento operátor se stará o technickou část validace a následně rozděluje odměny účastníkům podle toho, kolik každý do poolu vložil.

Pooly vznikly proto, aby umožnily staking i lidem, kteří nemají dostatek krypta na to, aby se stali samostatnými validátory. Problém je, že právě tyto pooly se časem staly jedním z hlavních zdrojů centralizace. Typickým příkladem je Lido nebo Coinbase, které v určitém období kontrolovaly zhruba 40 % všech stakovaných ETH, což je pro decentralizovanou síť velmi vysoké číslo.

I když proof-of-stake obecně sází na komunitní správu, realita je taková, že pár velkých subjektů má možnost ovlivnit, co se do blockchainu zapisuje, a tím také jaká pravidla síť dodržuje.

Budoucnost Proof-of-stake

Proof-of-stake přináší řadu výhod, ale zároveň i několik slabin, které budou v dalších letech testovat jeho životaschopnost. Otázkou tedy je, jak se tento konsenzuální model bude dál vyvíjet.

Škálování a výkon sítě

Dlouhodobým problémem většiny blockchainů je schopnost škálovat provoz tak, aby zvládly růst počtu uživatelů i transakcí. PoS je v tomto ohledu efektivnější než proof-of-work, ale není bez limitů.

Po přechodu Etherea na PoS zvládne nyní síť až 100 000 TPS, ale s dalším růstem ekosystému však může být i to málo. Tlak na ještě větší výkon tak bude pravděpodobně pokračovat.

Jedním z řešení je sharding, tedy rozdělení blockchainu na více menších částí (shardů), z nichž každá zpracovává transakce paralelně. Tento princip výrazně zrychluje provoz, ale v budoucnu může být potřeba ho dále rozšiřovat.

Velkou roli hraje také ekosystém sidechainů, jako například Polygon. Ten funguje jako vrstva navázaná na Ethereum, která pomocí vlastního PoS systému zajišťuje levnější a rychlejší transakce. Tyto řetězce mohou být klíčové pro to, aby se PoS sítě dokázaly vypořádat s rostoucí poptávkou.

Regulace a legislativní tlak

Regulace kryptoměn je tématem, které se řeší už roky, a proof-of-stake se v tomto směru může brzy dostat do centra pozornosti. Zvláště stakingové pooly — které představují určitou formu komunitního řízení — mohou být terčem zpřísněného dohledu.

Pokud by státy začaly tyto služby regulovat podobně jako tradiční finanční instituce, mohly by vyžadovat povinné AML/KYC procesy a přísnější ověřování identity operátorů uzlů.

V extrémním případě by někteří členové komunity mohli vnímat tvrdou regulaci PoS jako krok zpět. To by mohlo vést k návratu části uživatelů k proof-of-work, který je považován za odolnější vůči státnímu dohledu a cenzuře.

Závěr: Je Proof-of-stake budoucnost blockchainu?

Proof-of-stake představuje efektivnější, ekologičtější a výrazně škálovatelnější alternativu k Proof-of-work. Stal se základním pilířem sítí jako Ethereum, Solana, Cardano nebo Tezos, ale zároveň přináší výzvy:

• riziko centralizace ve stakingových poolech,
• regulační tlaky,
• potenciální nerovnost mezi validátory.

Jedno je ale jisté, proof-of-stake bude hrát klíčovou roli v tom, jak se blockchainový ekosystém bude dál vyvíjet. S růstem zájmu o ekologické technologie lze očekávat, že tento model bude nadále dominovat — a postupně se stane standardem pro většinu moderních blockchainů.

FAQ: Nejčastější dotazy k Proof-of-stake