Bitcoin jako součást firemních rezerv: Trend, který nabírá na síle
V posledních letech se stále více veřejně obchodovaných firem rozhoduje ukládat část svých kapitálových rezerv do bitcoinu. Tento krok, původně vnímaný jako okrajový, začíná být zvažován jako alternativa k tradičním aktivům, zejména v době zvýšené inflace. Některé společnosti jej vidí jako příležitost k ochraně hodnoty a růstu zisků.
Na druhé straně však tato strategie vyvolává obavy a kritiku, zejména kvůli vysoké volatilitě kryptoměn. Bitcoin v korporátních rezervách tak vyvolává rozporuplné reakce napříč finančním světem.
Strategy (dříve MicroStrategy): Průkopník v oblasti firemní adopce Bitcoinu
Společnost MicroStrategy, dnes přejmenovaná na Strategy, se v roce 2020 stala prvním významným průkopníkem firemních investic do bitcoinu. Tehdejší generální ředitel Michael Saylor veřejně oznámil, že bitcoin považuje za lepší uchovatele hodnoty než americký dolar, a zahájil ambiciózní program nákupů. Většina těchto akvizic byla financována pomocí dluhopisů, což umožnilo rychlé rozšíření firemního portfolia BTC bez nutnosti prodeje jiných aktiv.
Transformace na “Bitcoinovou pokladnu” výrazně změnila charakter i finanční výsledky firmy. Dříve stagnující softwarová společnost zaznamenala prudký růst akcií, a to zejména díky rostoucí ceně Bitcoinu. V současnosti drží Strategie více než 640 000 BTC, což představuje přes 3 % celkové nabídky kryptoměny. I přes průměrnou nákupní cenu přesahující 74 000 USD za bitcoin zůstává firma v zisku, ale další nákupy při vysokých cenách zužují její bezpečnostní polštář.
Vzestup napodobitelů: Ostatní společnosti následují, ale v méně výhodné pozici
Úspěch společnosti Strategy inspiroval řadu dalších firem, které se rozhodly následovat její kroky a alokovat část svých rezerv do bitcoinu. Jedním z nejznámějších příkladů je japonská společnost Metaplanet, původně zaměřená na správu hotelů.
Společnost začala nakupovat bitcoin v roce 2024 a veřejně se prezentuje jako „asijská verze MicroStrategy“. Podobné kroky podnikly i menší společnosti v technologickém a finančním sektoru, zejména v USA a Asii.
Na rozdíl od Strategy však tyto firmy neměly možnost nakoupit bitcoin v době, kdy se obchodoval za výrazně nižší ceny. Mnohé z nich vstoupily na trh v době, kdy BTC již dosahoval rekordních hodnot. Například Metaplanet nakupovala bitcoin za průměrnou cenu přesahující 100 000 USD za kus, což značně snižuje jejich potenciální ziskový prostor a zvyšuje riziko při případných poklesech trhu.
Tato strategie přináší zřetelná rizika. Pokud by bitcoin zažil další výrazný propad, mohou být tyto společnosti nuceny k odprodeji svých zásob za ztrátových podmínek. Firmy s menším kapitálovým zázemím či méně diverzifikovanými činnostmi tak mohou být zvlášť zranitelné. Copycat strategie tedy nemusí být univerzální cestou k úspěchu – zejména pro ty, kteří do kryptoměn vstoupili pozdě.
OranjeBTC zastavuje nákupy bitcoinu a zpětně vykupuje vlastní akcie
Brazilská společnost OranjeBTC, největší bitcoinová treasury firma v zemi, nedávno oznámila změnu své investiční strategie. Místo pokračování ve skupování bitcoinu se rozhodla investovat do zpětného odkupu vlastních akcií – a to jen tři týdny poté, co vstoupila na burzu. Tento krok zaujal investory, protože firma dosud následovala tradiční model akumulace bitcoinu, podobně jako jiné společnosti v tomto segmentu.
Hlavním důvodem tohoto rozhodnutí je snaha zvýšit hodnotu akcií pro stávající akcionáře, jelikož se akcie obchodovaly pod čistou hodnotou aktiv společnosti. Firma uvedla, že bude nadále „disciplinovaně vyhodnocovat možnosti alokace kapitálu“, s cílem maximalizovat hodnotu bitcoinu na akcii (BTC/share). Odkup akcií je tak nyní upřednostněn před přímou akvizicí dalších digitálních aktiv.
Tento krok přichází v době, kdy se cena bitcoinu nachází zhruba 13 % pod svým historickým maximem a trh zažívá zvýšenou volatilitu. Pro investory na brazilském trhu to může znamenat změnu v chápání role firemních treasury strategií ve vztahu ke kryptoměnám. Zatímco některé společnosti pokračují v akumulaci, OranjeBTC volí opatrnější přístup – otázkou je, zda půjde o trend, který budou následovat i další hráči.
Co se stane, když přijde další medvědí trh?
Bitcoin v minulosti prošel několika dramatickými poklesy, přičemž některé z nich znamenaly propad až o 80 % z předchozích maxim. V letech 2021–2022 například klesla jeho cena z 69 000 USD až na 16 000 USD v důsledku kolapsu několika významných kryptoměnových projektů a burz. Takové prudké výkyvy jsou pro tradiční aktiva neobvyklé a ukazují, jak volatilní může být prostředí kryptoměn.
V případě dalšího výrazného propadu může mnoho firem, které nakupovaly bitcoin ve vysokých cenových hladinách, čelit tlaku na prodej svých zásob, aby splnily finanční závazky nebo odvrátily ztráty. Tyto nucené výprodeje mohou mít lavinový efekt: pokud velká firma začne prodávat, může to vést ke zrychlenému poklesu ceny bitcoinu a následným dalším prodejům. Tato situace by mohla poškodit nejen samotné firmy, ale i jejich akcionáře.
Zvláštní pozornost si zaslouží investoři, kteří vlastní burzovně obchodované fondy nebo akcie indexů zahrnujících firmy s vysokou expozicí vůči bitcoinu. Pokud by došlo k výraznému propadu ceny tohoto aktiva, týká se to nejen fanoušků krypta, ale i široké veřejnosti, která drží investice v ETF nebo penzijních fondech. Medvědí trh by tak mohl zasáhnout i ty, kteří o bitcoinu nikdy neuvažovali jako o součásti svého portfolia.
Názory a tlak na velké korporace: Mají Microsoft a Amazon koupit bitcoin?
S rostoucím množstvím firem, které bitcoin začleňují do svých rezerv, se pozornost obrací i k největším světovým korporacím, jako jsou Microsoft či Amazon. Někteří investoři a akcionáři těchto firem začínají vyvíjet tlak, aby část svých rozsáhlých hotovostních zásob alokovaly do bitcoinu jako ochranu před inflací. Argumentují tím, že držení velkých objemů dolarů v době vysoké inflace znamená ztrátu reálné hodnoty firemního kapitálu.
Mezi příklady takového tlaku patří loňská výzva vůči Microsoftu, kdy investoři navrhli, aby společnost přesměrovala část svých rezerv do digitálních aktiv. Podobně se investoři obrátili na Amazon s tvrzením, že úložiště v dolarech je „zranitelné vůči znehodnocení“, a že by bitcoin mohl pomoci ochránit hodnotu akcií před inflací. Obě společnosti však tyto návrhy odmítly, přičemž velká většina akcionářů hlasovala proti jakékoli změně stávající strategie správy rezerv.
Argumenty pro začlenění bitcoinu zahrnují jeho silnou výkonnost v posledních letech, omezenou nabídku a potenciál sloužit jako ochrana proti inflaci. Kritici však upozorňují na extrémní volatilitu kryptoměn, spekulativní povahu trhu a nesoulad s tradičními hodnotami firemního řízení rizik. Pro stabilní a dlouhodobě orientované korporace tak bitcoin zůstává aktivem, jehož výhody i rizika se stále intenzivně zvažují.
Závěr: Budoucnost firemních rezerv a role bitcoinu
Rostoucí počet firem, které alespoň část svých rezerv přesouvají do bitcoinu, naznačuje, že tento trend může v nadcházejících letech dále nabývat na síle. Je však nejasné, zda se kryptoměny skutečně stanou běžnou součástí firemních bilancí, nebo zda aktuální vlna zájmu skončí jako další krátkodobý experiment.
Jedním ze scénářů je postupná institucionalizace bitcoinu jako alternativního aktiva vedle zlata či státních dluhopisů. Druhou možností je návrat k tradičním rezervám, zejména pokud vysoká volatilita kryptoměn povede k významným ztrátám.
Kdo tedy bude mít nakonec pravdu? Zatímco zastánci bitcoinu tvrdí, že firmy ignorující digitální aktiva riskují ztrátu hodnoty svých rezerv, skeptici varují před riziky plynoucími z cenových výkyvů a regulačních nejistot. Jisté je jediné: teprve čas ukáže, zda se bitcoin stane stabilní součástí firemních pokladen, nebo zda dnešní průkopníci nakonec zaplatí za své rozhodnutí příliš vysokou cenu.
Nepřehlédni
in numbers
