Proč jsou kryptoměny v roce 2025 tolik úspěšné?

Krypto trh v posledních letech výrazně dozrál a pravidla pro to, jak dosáhnout úspěch, se změnila. Už dávno nestačí jen rychlý růst nebo masivní pobídkové programy. O tom, kdo dokáže v roce 2025 obstát, rozhoduje především odolnost, schopnost přizpůsobit se a síla komunity, která stojí za projektem i v těžších časech.

Toto téma rezonovalo i na letošní konferenci ETHCluj, která se konala v rumunské Kluži. Pod heslem „ethereum pro všechny” se zde po tři dny diskutovalo o budoucnosti Ethereum ekosystému a o tom, jak se do jeho rozvoje mohou zapojit stavitelé i širší komunita. Právě zde jsme hovořili s Maxem Lomu, delegátem Arbitrum DAO a grantovým manažerem, o tom, co dnes odlišuje vítězné krypto ekosystémy od zbytku.

Tyto trendy ukazují, že rozhodující už není pouze krátkodobá expanze, ale schopnost přilákat a udržet si uživatele i mimo krypto sféru. A právě o tom jsme s ním mluvili podrobněji.

Rozhovor s Maxem Lomu

Prostor je stále otevřený

Cryptonews: Které sítě, ať už Ethereum L2 nebo jiné, podle vás v roce 2025 jasně vedou – a proč jsou to právě ony?

Max Lomu: Ethereum zažívá v současnosti veliký comeback. Díky důrazu platformy na škálování a přilákání aplikací zpět na L1 se z hlavní sítě znovu stává atraktivní prostředí jak pro uživatele, tak pro inovátory.

CN: Jak dnes vlastně vypadá definice úspěchu? Pořád hraje hlavní roli TVL a počet vývojářů, nebo se prosazují jiné metriky?

ML: TVL má stále svou váhu, protože je poměrně těžké ho sfalšovať. Hlavní roli ale hrají vývojáři a uživatelé. Skutečným indikátorem je, zda nové aplikace dokážou oslovit i lidi mimo čistě krypto komunitu. Právě noví uživatelé přinášejí příjmy, které pak lze dál znovu investovat do rozvoje ekosystému.

CN: Objevují se i překvapiví vítězové – nebo naopak sítě, které i přes velké sliby z let 2023-2024 ztrácí dech?

ML: Velikým překvapením je růst Hyperliquidu, který vyrostl spíše „zdola nahoru”. Naopak ZK rollupy zatím nenaplnily očekávání, i když je stále brzy na to dělat definitivní závěry. Prostor zůstává otevřený – jedna či dvě výrazné aplikace mohou kdykoliv změnit trajektorii celého řetězce.

CN: Dá se dlouhodobá síla ekosystému odhalit již v rané fázi?

ML: Každý ekosystém by měl sledovat vlastní KPI podle toho, koho chce oslovit. Čím větší má ambice, tím obtížněji se metriky volí. Přesto lze už poměrné brzo sledovat určité signály – odkud přichází inovace a nové narativy, kde je TVL stabilnější, jaká je retence uživatelů a také jaké trendy vidíme v institucionální adopci.

Pozornost se odklání od čistých pobídek

CN: Jak se od posledního býčího trhu změnil recept na růst ekosystému?

ML: V minulém cyklu utrácely projekty stovky milionů dolarů za likviditu a na nalákání vývojářů. Návratnost ale často neodpovídá vloženým prostředkům. Dnes se pozornost přesouvá od masivních pobídek k cílenějším strategiím. Některé ekosystémy, jako například MegaETH nebo Berachain, sází na vlastní inkubátory a zaměřují se na kvalitu před kvantitou. Base zase neustále vyvíjí nástroje, které stavitelům usnadňují práci. A Gnosis spustil Gnosis Pay – kompletní platební infrastrukturu (identita, on/off rampy, karta), která je navázaná přímo na silné stránky jejich sítě.

CN: Jakou roli v tom dnes hraje governance? Je to faktor který vývojáři skutečně zvažují při volbě ekosystému?

ML: Governance nastavuje směr a programy, které si tvůrci cení. Pro začínající projekty je ale proces často příliš časově náročný. Proto pracujeme na zjednodušení a zkrácení zpětných vazeb, aby se celková zkušenost s budováním v daném ekosystému výrazně zlepšila.

V kryptu je dlouhodobost relativní pojem

CN: Jaké vertikály nebo narativy dnes nejvíce formují konkurenci mezi ekosystémy – a které z nich mají podle vás skutečnou dlouhodobou váhu?

ML: V kryptu je pojem „dlouhodobost“ velmi relativní. V současnosti budí největší nadšení samozřejmě umělá inteligence – a to jak v podobě autonomních agentů, tak i nových možností tzv. vibe codingu, které mají přesah i do krypta. Silně se rozvíjí také oblast real-world assets (RWA), tedy propojování reálných aktiv s blockchainem. A nad tím vším se objevuje stále širší možnost spekulovat a hedgovat vůči těmto sektorům prostřednictvím perpetual a derivátových protokolů, což zase dodává palivo dalšímu růstu ekosystémů.

CN: Jak velkou roli hraje kultura komunity při udržení dynamiky? Je to něco, co se dá řídit shora, nebo musí vzniknout přirozeně a organicky?

ML: Kultura je naprosto zásadní faktor – a funguje to jak shora, tak zdola. Lidé se musí cítit vítaní, cítit nadšení pro budoucnost a mít pocit, že mohou rychle něco ovlivnit nebo změnit. Když se to podaří, spustí se pozitivní „kolečko“: stavitelé přitahují další stavitele a růst se násobí.

CN: Co byste dnes označil za největší mýtus v rámci budování blockchainového ekosystému?

ML: Že technologie sama o sobě zaručí úspěch. Heslo „postavíme infrastrukturu a oni přijdou“ už dávno neplatí. Stejně tak ani více pobídek automaticky neznamená lepší výsledky. Mnohem účinnější je cílený a promyšlený přístup.

Závěr

Rozhovor s Maxem Lomu poukázal na to, že úspěch blockchainových ekosystému v roce 2025 nestojí jen na technologii nebo objemu kapitálu. Rozhodující je rovnováha mezi silnou komunitou, reálnými uživateli a schopností inovace.

Zatímco některé projekty sází na rychlý růst skrze pobídky, skutečnou hodnotu mají strategie, které dokážou udržet dlouhodobou dynamiku a přitáhnout nové lidi – a to i ty, kteří se nacházejí mimo svět krypta.

Prostor ale zůstává široce otevřený. Jak upozorňuje Lomu, jedna nebo dvě průlomové aplikace mohou zcela změnit trajektorii celého ekosystému. Vítězi tak budou ti, kteří dokážou spojit technologii s příběhem, kolem kterého se sjednotí komunita.