Kryptoměny pod tlakem inflace: Hlavní sítě konečně šlapou na brzdu!

Ve světě kryptoměn se objevuje zásadní problém — inflace tokenů. Většina L1 protokolů (například Solana, Celestia a NEAR Protocol) už přijímá konkrétní kroky ke zmírnění situace.

Cílem je zastavit zvyšování nabídky tokenů, která se v mnoha případech vzdálila od reálné uživatelské aktivity. Tento nesoulad mezi cenou a skutečným využitím sítě vytváří prodejní tlak a následně snižuje hodnotu jednotlivých aktiv.

Chytrý způsob, jak tomuto scénáři čelit, spočívá v omezení tokenové inflace — což může vést k deflačnímu efektu, zlepšení stability sítě a růstu zájmu uživatelů i investorů.

Problém inflace v kryptoměnách

„Tokenová inflace“ označuje situaci, kdy emitent či síť zvyšuje dostupnou nabídku tokenů, často za účelem financování provozu, odměňování validátorů či těžařů, nebo vyplácení stakingových odměn. Jednoduše řečeno — vytváří se více tokenů než je skutečná potřeba, což v kryptokomunitě vyvolává stejnou kritiku, jako když centrální banky tisknou měnu.

Tento problém je patrný i u sítě Ethereum. Když investor a analytik Nic Carter v březnu upozornil na nadměrné emise tokenů, síť vykazovala minimální aktivitu. Na platformě X napsal:

“ETH je pohřbíváno pod lavinou vlastních tokenů”

V té době, dne 23. března, se „spálilo“ pouhých 53 ETH (zhruba 105 000 USD) – nejnižší denní hodnota od zavedení mechanismu EIP-1559 v roce 2022.

Ten měl původně zabránit přebytku tím, že spaluje část poplatků z každé transakce, čímž snižuje celkovou nabídku. Jenže rok 2025 přinesl opak – aktivita sítě, počet transakcí i nových adres v první polovině roku klesala.

Navzdory zlepšení těchto metrik ke konci roku roční růst nabídky ETH nyní činí asi 0,3 %. Tedy místo deflačního efektu dochází opět k pozvolné inflaci. Je důležité poznamenat, že maximální roční míra inflace ETH je omezena na 1,5 % – což znamená, že tato kryptoměna má zavedená ochranná opatření, která zabraňují hyperinflaci.

Jak reagují jednotlivé L1 sítě

Ethereum se zatím neodhodlalo ke změnám v monetární politice, i když je třeba uznat, že přechodem na proof-of-stake (PoS) už dříve snížilo emisi tokenů o zhruba 90 %. Tento krok měl efektivně podobný dopad jako tři bitcoinové halvingy dohromady a významně přispěl k růstu hodnoty ETH.

Obavy z přehnaného množství tokenů ale nezmizely. Právě proto se další L1 projekty rozhodly přehodnotit svůj přístup k inflaci.

Token burn: Osvědčený recept proti přebytku na trhu

Jedním z nejčastějších způsobů, jak snížit množství tokenů v oběhu, je token burn, tedy trvalé odstranění části nabídky tokenů ze sítě.

Například síť Avalanche spaluje 100 % poplatků z transakcí na C-Chain, čímž kompenzuje přibližně 16 % roční emise tokenů AVAX. BNB Chain zase provádí pravidelné čtvrtletní pálení tokenů, které pomáhá udržovat stabilní nabídku a podporovat hodnotu ekosystému.

A pak je tu bitcoin (BTC), který stojí mimo tuto debatu. Jeho pevně nastavený model halvingu každé čtyři roky zajišťuje, že se inflace postupně snižuje – nyní činí zhruba 0,85 % ročně. Bitcoin je tedy deflační ze své podstaty, a proto se ho problém přebytku tokenů netýká.

Závěr: Kvantitativní teorie peněz je platná i v kryptosvětě

V tradiční ekonomii platí jednoduché pravidlo – čím více peněz nebo aktiv je v oběhu, tím menší je jejich hodnota. Stejný princip platí i v kryptosvětě. Blockchainy často vydávají nové tokeny, aby mohly odměňovat validátory nebo těžaře, což ale vytváří tlak na cenu a může poškodit dlouhodobou stabilitu sítě.

Podle analýzy Crypto.com mají tokeny s vyšší inflací horší cenový výkon. Naopak sítě, které dokážou omezit nabídku a řídit deflační tlak, obvykle přitahují více uživatelů i kapitálu.

Nakonec tedy platí, že kdo zvládne udržet inflaci tokenů pod kontrolou, položí základy pro dlouhodobě udržitelný růst svého ekosystému.